Kavárna Caffeine se na holešovické adrese v červnu 2015 zavřela.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Na adrese Dukelských hrdinů 26, hned proti Veletržnímu paláci, se ještě do nedávna nacházela Galerie 21. století. Když v roce 2012 její provoz skončil, rozhodl se v prostorách Takis Lorovský založit kavárnu Caffeine. Realizaci zadal ateliéru Prokš&Přikryl. Podívejte se s námi, jak zajímavý prostor galerii nahradil.
„Nápad otevřít si svou kavárnu jsem měl dávno, po letech strávených v korporaci, kdy se můj život ubíral stále stejným směrem, jsem se rozhodl pro razantní změnu," vypráví Takis Lorovský. Na prostory, kde se dnes nachází, narazil majitel náhodou při procházce Holešovicemi.
Při navrhování dvoupatrové kavárny o celkové ploše 140 metrů čtverečních se architekti Martin Prokš a Marek Přikryl nechali unášet kontrasty. Inspirovali se například Uměleckým muzeem kolínského arcibiskupství, které v roce 2003 navrhl známý švýcarský architekt Peter Zumthor. Stejně jako Zumthor vytvořili architekti dva typy místností s odlišnými atmosférami: pracovně je pojmenovali obýváky a pokoje. Prováděcí práce zadal ateliér firmě Stanislav Urbánek.
Muzeum v Kolíně nad Rýnem od Petera Zumthora.
Grafický design kavárny má na starost Renata Hritzová. Logo Caffeine je vyjádřeno stylizovaným symbolem kávového zrna. „Šlo mi o jednoduché a okamžité expresivní vyjádření toho, o co tu především jde," říká designérka. Vybraná typografie odráží minimalismus a čistotu tvarů. Při tvorbě jídelních lístků, loga i dalších grafických prvků jí majitel nechal úplně volnou ruku.
Majitel Takis Lorovský s designérkou Renatou Hritzovou před „selfie zónou“ v suterénu kavárny.
Pro obýváky (hlavní vstupní místnost a prostorná místnost ve sníženém patře) je typická veřejnost, extroverze a větší plocha. Pokoje (bar, místnost v prvním a sníženém patře) jsou naopak komornější, útulnější a dávají hostu pocit soukromí. Z rozdělení se odráží i práce s materiály – v obývácích pracovali architekti s hrubými materiály jako je ocel, beton a veškeré interiérové doplňky se nesou v černé, případně šedé barvě.
Přáním majitele bylo použít materiály jako kov, dřevo a beton. Původně plánovali architekti vytvořit ještě větší kontrast mezi obýváky a pokoji, například co se nábytku týče. Majiteli ale vyhovovaly méně ostré přechody mezi soukromými a veřejnými místnostmi, a tak byl výsledkem kompromis.
„Abychom docílili kontrastu a jiné nálady místností, u pokojů jsme zvolili teplou a světlou borovicovou překližku, která má výraznou kresbu, v kombinaci s barevným nábytkem,“ vysvětluje Marek Přikryl.
Podlahu před rekonstrukcí pokrývaly hutné dlaždice. Aby se architekti vyhnuli nákladům spojeným s jejich odstraněním, rovnou na dlažbu přilepili speciálním lepidlem ocelové pásy a nová industriální podlaha byla na světě. Podobně řešili krytinu i v suterénu – tentokrát ale zvolili borovicová prkna.
Původně sněhobílé stěny a stropy architekti zbrousili a šedě vymalovali, čímž vznikla zajímavá patina. Byť s tím nikdo nepočítal, problematické bylo řešení schodů. „Když jsme chtěli pokrýt schody vedoucí do suterénu ocelovými pláty, zjistili jsme, že každý schod je jinak velký a vysoký," vypráví Marek Přikryl. Ocelové pláty proto architekti přikládali jako puzzle.
Všechny ocelové a betonové prvky, tedy knihovnu, podlahu a bar, navrhl sám ateliér Prokš&Přikryl.
Posezení v hlavní místnosti (obýváku) u baru pak nakoupil sám majitel od firmy TON. Původní osvětlení z doby, kdy se na místě nacházela galerie, si přál majitel zanechat. Fotografie na stěnách jsou rovněž dílem samotného majitele.
Prostory ve sníženém podlaží slouží nejen jako další místo k posezení, ale i jako galerie a přednáškový sál v jednom. Dřevem obloženou místnost lze posuvným závěsem zatáhnout a vytvořit tak příjemnou promítací místnost. Čas od času se tu rovněž konají autorská čtení.
Toalety řešili architekti kastrolově modrým epoxidovým nátěrem. V hygienickém zázemí uslyšíte z reproduktorů ptačí zpěv a stěny zdobí porcelánoví bílí ptáčci - obojí je dílem samotného majitele Takise Lorovského.
V Caffeinu se podávají snídaně, obědy i zakousnutí k večeři. Pravidelně tu také hraje DJ – tehdy přicházejí na řadu koktejly. „Každý si tu najde to svoje, to bylo mým cílem,“ říká majitel. Ať už tedy hledáte soukromí, místo pro přednášku, tanec či večerní drink, stavte se.
---------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------------
Kavárna Caffeine se na holešovické adrese v červnu 2015 zavřela.
Jaký je Váš názor?
Související články
Monolok: Tichá i živá kavárna 
Cafedu: nonstop studovna s vůní kávy 
Lekce holandského designu v Praze 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu