Masivní lehkost designu v podání Unosto a Hipposdesign

Vymyslet jedinečnou koncepci výstavy je vždy velkou výzvou. Ještě větší pak, když se jedná o výstavu šperku. Pokud se vám však podaří přijít s ojedinělým nápadem, expozice nezanikne datem svého ukončení, ale vryje se divákům hluboko do paměti. Přesně tento pocit nás polapil koncem roku 2012 na výstavě „Unosto: opět spolu“ v galerii U Kunštátů v Řetězové ulici.

Unosto je sdružením šperkařů zabývající se propagací českého šperku a oživením debaty o současném šperkařství v domácím i zahraničním kontextu především skrze výstavy, workshopy a spoluprací s talentovanými českými i zahraničními umělci. Většina z členů jsou absolventi ateliéru K.O.V. pražské UPRUM pod vedením Evy Eisler. Poprvé se však představují v kooperaci se svými slovenskými kolegy i v rámci programu galerie současného umění.

Expozice však nebyla výjimečná jen svým umístěním ve znovuobjeveném románském sklepení jednoho z nejstarších domů na Praze 1, ale především svou formou. Řešení výstavní instalace se ujali designéři a architekti Radim Babák a Ondřej Tobola ze studia z Hipposdesign, kteří se proslavili především skvostným interiérovým řešením kavárny, studoven, přednáškového sálu, podlah i mobiliáře pro budovu Národní technické knihovny, za což také v roce 2009 získali ocenění Czech Grand design. 

Designéři použili dva kilometry žlutého rybářského vlasce o síle 0,40 mm a vlastní lezecké karabiny, aby zcela eliminovali narušení původní opuky historického sklepení. Jelikož již od počátku věděli, že se bude jednat o improvizaci v rámci členěných prostor, nemohli ani připravit žádnou směrodatnou výkresovou dokumentaci, podle které by se v realizaci řídili. Načrtli si jen jednu skicu, jak má prostor po jejich zásahu zhruba vypadat a koncept transformovali v podvečerní ateliérový workshop založený na experimentu, citu a odvaze.

Ve snaze respektovat starobylý výstavní prostor se rozhodli přistoupit k jednoduchému, ale velmi efektnímu řešení expozice, které nezanikne v rámci tak důrazně dominantního místa. Zároveň však vyrovná hrubost a mysterióznost prostor svou křehkostí a svěžím designem. „Zvolili jsme tenký vlasec, který v prostoru vytvořil levitující lineární strukturu, na kterou se šperky následně zavěšovaly nebo jimi struktura procházela,“ popisuje projekt Radim Babák.

Realizaci si Hipposdesign opravdu užívali, protože ji vnímali jako zpestření jejich každodenní práce v ateliéru. Také nemohli odmítnout žádost od svých kamarádů, když jim zavolali, že mají možnost vystavovat na nádherném místě kousek od Národní třídy. Až půjdete navštívit galerii U Kunštátů, určitě se nezapomeňte podívat i do velmi povedené interiérové realizace vinárny a kavárny nad samotným výstavním prostorem od designérky a interiérové architektky Zuzany Jančuškové ve spolupráci s de.fakto.

Jaký je Váš názor?