Současná experimentální architektura: 3D tiskárny i modulární stavby

 

Hudební nástroje vyrobené 3D tiskárnou. Modulární struktury umístěné ve veřejném prostoru. Dynamické budovy připomínající umělecká díla. To všechno nabízí Mezinárodní bienále experimentální architektury.

„Moderní technologie daly vzniknout jiné dimenzi architektury. Je více dramatická i ambiciózní,“ říká do mikrofonu profesor Vysoké školy uměleckoprůmyslové Imro Vaško. Svými slovy zahajuje sympozium, které se koná v rámci Mezinárodního bienále experimentální architektury a má za cíl představit českému publiku, jaké jsou možnosti současné architektury, jež se rozvíjí pod vlivem nejmodernějších technologií a digitální doby.

Pro takové téma by se těžko hledal více kontrastní prostor než Nákladové nádraží Žižkov. V chátrajícím objektu zní vize odborníků i vyprávění o experimentálních projektech jako vzdálená budoucnost. Pětačtyřicetiminutové přednášky hostů však ukazují, že se nová dimenze architektury již dávno rozvíjí: a to jak v zahraničí, tak u nás.

Experiment ve spojení s architekturou znamená dost často inspiraci přírodou a snahu přenášet její struktury do staveb. Úspěšně se to daří například řeckému architektu Anastasiu Telliosovi, který vede ateliér na škole v Thessaloniki. „Nejdřív jsem se bál, jak budou studenti na mé pojetí ateliéru reagovat,“ vypráví. Se svými studenty řeší mimo jiné právě organiku. Inspiraci nachází například v líhnutí motýlů a jejich kuklách i larvách. Struktury motýlích křídel pak aplikuje na budovy. Od studia hmyzu se postupně přesunul ke studiu člověka: a pustil se například do tvorby textur podobným těm, které nalezneme v lidském uchu.

Z přírody a biologie si inspiraci odnáší i český ateliér R/FRM. „Věříme, že architektura bude čím dál tím více zasahovat do různých oborů,“ tvrdí Jan Tůma, který se se svým kolegou Jindřichem Ráftlem vytvořil mimo jiné instalaci pro letošní milánské EXPO s názvem Laboratoř ticha. Architektům se podařilo vytvořit funkční lesní biotop s automatickým ovládáním. „Reaguje na lidskou potřebu přítomnosti v přírodě, kde můžeme nalézat čas, který máme sami pro sebe, klid a ticho - a právě ticho a klid jsou čím dál tím vzácnější. Třetinu České republiky pokrývá les, většinou volně přístupný komukoli. Jde o vzácné bohatství této země, jehož význam si často neuvědomujeme,“ vysvětlují architekti. „Přišli jsme na to, že příroda už dávno umí věci, o které se lidé snaží. A ovládá je daleko lépe,“ dodávají.

NEBÁT SE TVOŘIT

Experimentální architektura pro mnoho architektů znamená také interakci. Tou se ve svých projektech zabývá i britský architekt Jose Sanchez, který spolu s architektkou Alisou Andrasek vymyslel modulární systém Bloom. Totožné růžové součástky zapadají do sebe a mohou tvořit roztodivné skulptury, ale také venkovní mobiliář. Sanchez umístil instalace do různých veřejných prostor a nechal kolemjdoucí, aby si hráli. Projekt na jednu stranu slouží jako zábava, na druhou má však přesah: díky němu mohou lidé poznávat struktury, textury a vyzkoušet si různé kombinace drobných růžových komponentů. Sanchez je rovněž autorem projektu Polyomino, který „zkoumá koncepty kombinačního designu v herním prostředí jako nástroje pro vytvoření formy.“ Díky interaktivnímu rozhraní může uživatel otáčet různými jednotkami a vytvářet odlišné vzory i formace.

Skládáním stejně vypadajících součástek se zabývá i architekt Gilles Retsin působící v Británii. Ve svých projektech řeší například to, jak by budovy vypadaly, kdyby vznikaly pouze z kombinací totožných prvků. Ve svém výzkumu využívá i technologii 3D tisku a studuje, jak by vypadaly stavby vytvořené z jediné dlouhé linie.

Architekturu, design a umění ve své práci spojuje americké duo Veronica Zalcberg a Eric Goldemberg, kteří vystupují pod jménem MONAD Studio. Zabývají se smyslovým vnímáním pohybu a vztahy designu a lidského těla, z něhož si do svých projektů odnášejí rytmus i dynamiku. Nedávno se pustili do tvorby 3D tištěných hudebních nástrojů, které mají působit jako přirozená součást lidského těla. Goldemberg také jeden z nich dovezl a jednostrunná baskytara rozezněla staré stěny nádraží.

VÝSTAVA JAKO EXPERIMENT

Sympozium, o kterém pojednávají řádky výše, se odehrálo v rámci druhého ročníku Mezinárodního bienále experimentální architektury, jež stále probíhá v Galerii Jaroslava Fragnera. Můžete si zde prohlédnout práce všech, kteří vystoupili na sympoziu, vyzkoušet si virtuální realitu a sledovat videa, která detailně představují práci experimentálních architektů z celého světa. Expozice je zajímavá především svou jedinečností: představuje výzkumy i realizace, které o kterých se u nás málokdy mluví, rovněž videa architekti vytvořili speciálně pro bienále.  

„Inteligentní materiály umožňují architektům a urbanistům analyzovat a simulovat komplexnost přírody, její procesy a aplikovat je do nosných systémů budov, povrchů a urbánních struktur,“ říkají kurátoři výstavy Martin Gsandtner a Imrich Vaško. Jak? Přijďte to zjistit do Galerie Jaroslava Fragnera. Projekty, které vás na chvíli vytrhnou z každodenní reality a posunou o několik desítek let dopředu, si můžete prohlédnout až do 18. října.

 

Jaký je Váš názor?

Související články

• 3M Design Innovation Award: Odlepit se od zajetých kolejí 04.04.2015, Eva Slunečková
• A1 architekti: Mladí lidé mají skvělé nápady 21.01.2015, Veronika Čáslavská
• Peter Olah: Inspirují mě lidé, s nimiž pracuji 10.12.2014, Veronika Čáslavská