Maxim Velčovský: Stromová instalace pro dobití energie

Druhé Superstudio letošního Designbloku nazvané HRA bylo umístěno v Mikulandské ulici na Praze 1. Právě v těchto místech na vás čekal odpočinek v podobě stromové instalace Maxima Velčovského. Jak s tématem dětství v areálu bývalé základní školy Maxim naložil?

Maxim Velčovský využil vzrostlého stromu, který se nacházel na dvoře školy k vytvoření občerstvení U Lípy. Ve spolupráci s firmou Vitra a Artek tak vzniklo v Superstudiu místo pro kávu a něco k zakousnutí. S podobnou myšlenkou si designér hrál zhruba dva roky, až při setkání s tímto místem však dostala zcela konkrétní obrysy a podobu.

Známý designér umístil do koruny zdejšího stromu odpočinkovou zónu s barem, jenž byl kompletně vybaven ikonickým nábytkem od renomovaných značek. Stromem byla vetknutá plošina zastřešující bar pod ní, který byl kolem kmene doslova obtočen. Sedíce na designérských ikonách jste si tady mohli vychutnat dobroty od známého řetězce Ambiente a na chvíli vydechnout od putování za designem, a to za každého počasí.

K odpočinkové atmosféře přispěly i kostkované ubrusy nacházející se ve spodním patře dočasné kavárny, které všichni tak dobře známe z táborů či chat. Korunou stromu byly propletány pásky světel, které o patro výše vytvořily romantický dojem intimního prostředí. Vstupu do patra dominovaly dva pohádkové sloupy různých výšek, které byly tu a tam doplněny dalšími objekty v podobném duchu.

„Začátek podzimu, pouť, konec rozmarného léta, oáza ve vnitrobloku, vůně dřeva, svátek lípy, půlnoční hymna, lipový čaj”. To jsou hesla, která podle autora dílo nejlépe vystihují. Krom toho, že mnozí z nás konečně přišli na chuť lipovému čaji, jsme zde také mohli „naživo” hádat, kdo navrhl vystavené  ikonické předměty. Kdo je poznal, věděl, že šlo o designéry Vernera Pantona, Rona Arada nebo třeba slavné stoličky Stool 60 Alvara Aalta z roku 1933.

Stylový odpočinek na dvoře školy v Mikulandské ulici určitě aspiruje na jednu z ikon proběhlého šestnácterého ročníku tohoto svátku designu. Kdo z nás ji osobně navštívil, jistě potvrdí, že tato monumentální instalace mu z paměti jen tak nezmizí. Navštívili jste i vy tuto oázu klidu a v koruně stromu zavzpomínali na první rozbitá kolena, či jste své vyčerpání z chození po instalacích Designbloku hojili někde jinde?

Jaký je Váš názor?