Na ulici Lerchova v Brně stojí dvojdům, který se při pohledu z ulice může zdát jako běžné prvorepublikové bydlení. Při bližším prozkoumání však možná s překvapením zjistíte, že tato rekonstrukce z dílny architektonického studia AEIOU rozhodně běžná není. Snoubí se zde mladé a staré, původní a nové, funkční a dekorativní v hravém koktejlu kontrastů.
Architektům Janu Vojtíškovi a Jakubu Staníkovi na stole přistálo následující zadání: navrhnout vícegenerační dům se třemi bytovými jednotkami, do kterých by se dalo vstupovat v jednotlivých podlažích. Majitelé chtěli moderní bydlení pro mladou rodinu s dětmi, jinak nechali architektům zcela volné ruce. Ti se s tím rozhodli vypořádat na základě jedné myšlenky: propojit původní dispozice domu s novými prvky, a to jak po formální, provozní, tak i materiální stránce. Zároveň s tím stavbu také rozšířili.
Kontrasty – to je to, co se jako červená nit nese celým příběhem rekonstrukce domu i stavbou samotnou. Zejména při pohledu ze zahrady jsou znatelné: původní historizující zástavbou jakoby prorůstá nová dřevěná část. Jednotlivé „krabičky“ jsou samostatné místnosti. Inspirací pro jejich dřevěné obložení byla zahrada kolem domu, která navíc také prorůstá do interiéru. V interiéru architekti přiznávají nové a staré omítkou a dřevěnými palubkami s nátěrem. Všude je patrné, co ponechali domu z jeho devadesátileté historie, a co dodali nyní.
Vybouráním většiny příček v patře architekti otevřeli hlavní obytný prostor a radikálně jej provzdušnili. Tvoří jej obývací pokoj, jídelní kout a kuchyně s ostrůvkovou linkou. „Navrhli jsme je v takové posloupnosti, v jaké si myslíme, že by to mělo přirozeně fungovat,“ okomentovali architekti.
Dominuje tady zděný víceúčelový blok. Ten tvoří základ pro kuchyni, spíž, prostor pro ledničku a pro koupelnu s původní litinovou vana. „Původně byla umístěna v druhém podlaží, kde také zůstala a od začátku návrhu jsme s ní počítali. Byla pro nás inspirující,“ řekli k ní. Vzdušnost kromě jiného umocňují skleněné dveře, které do koupelny vedou. Ačkoliv plánovali sklo matné, investoři se s tímto odvážným řešením sžili.
Stávající dva pokoje zůstaly v patře nezměněny, jen lodžie na jihu byla přestavěna na pracovnu. S pozitivním a negativním prostorem si studio AEIOU pohrálo v interiéru, který disponuje vestavěným nábytkem – knihovnou, šatnou a policovými stěnami v obývacím pokoji.
Co zcela jistě zaujme, jsou jásavé, syté barvy, ve kterých je interiér vyvedený – tyrkysová a kanárkově žlutá ve spojení s bílou a zemitými tóny. Jejich výběr je výsledkem působení celkové atmosféry, intuice a pocitu z místa, který architekti měli. Zatímco tyrkys připomíná oblohu bez mráčků, žluté obklady hřejí jako slunce; sekunduje jim čistá bílá a barvy země, odkazující na přírodu.
„Obecně máme rádi, když se v průběhu stavby musí improvizovat a u rekonstrukcí se tomu většinou nedá vyhnout,“ přiznali se architekti. V případě rekonstrukce domu na Lerchově improvizaci zplodilo hned několik šťastných náhod. Například kruhové okno v podkroví mělo dostat na míru nerezovou balotinovanou šambránu, zadanou uměleckému kováři. Ten ji však ještě předtím našel v kovošrotu s ideálními rozměry jako kotel. Díky tomu stačilo pouze uříznout dno a zkosit. Zatímco při pohledu ven okno rámuje panorama města, v interiéru slouží jako místo pro sezení a odpočinek.
Také ocelové schody, které měly nahradit původní dubové schodiště, se stalo předmětem improvizace. Když jej zámečníci přivezli na stavbu, architektům se preciznost jeho provedení tak líbila, že jej pouze přetřeli průhledným lakem místo potažením PVC.
Dubové schodiště však rovněž našlo skvělé využití: investorův otec navrhl, že by se dalo využít k výrobě nové postele pro něj. Madla, sloupky zábradlí a nášlapy tak byly „recyklovány“ a použity jako sloupky postele, vyrobilo se z nich také tělo se šuplíky a navrch ještě noční stolky. I takto se dá spojovat staré s novým.
V realizaci rekonstrukce dvojdomu na Lerchově ulici v Brně se podařilo studiu AEIOU spojit původní historizující dispozice stavby s moderní architekturou. Dynamická souhra kontrastů, která se odráží na formální, funkční i materiální stránce, je metaforou samotného účelu této budovy: metaforou života jedné generace rodiny s druhou.
Jaký je Váš názor?
Související články
Hravý skvost pražského Smíchova 
A1 HOUSE: Černobílý klenot Hloubětína 
V hlavní roli bílá 
Secesní moderna ateliéru OOOOX 
Loft vítězící nad časem 
Skrz dveře do zahraničí 
Autor: 
Přidejte se k Insidecor komunitě...
Insidecor
Insidecor na Instagramu